V těchto lokalitách se opakovaně snaží firmy zabývající se těžbou zlata o rozsáhlejší geologické průzkumy s následující těžbou . Stávající surovinová politika státu však těžbě nakloněná není. Mluví se však o změně této politiky, kterou navrhují ministerstva životního prostředí a průmyslu a schvaluje ji vláda. Je také jisté, že zájem o ložiska je dán také zvyšováním cen zlata na světových trzích.
Rozložení prozkoumaných ložisek zlata v ČR h lze najít například zde-
http://geologie.vsb.cz/loziska/loziska/loziska_cr.html#ZLATO
Představme si, že máme to štěstí a na našem rozlehlém pozemku se nacházejí rozsáhlejší těžitelné zásoby zlaté rudy a chtěli bychom se dozvědět, jak velké je naše štěstí - ocenit náš pozemek. Pro takový odhad je nutné provézt hodnocení geologické pozice, množství a kvalitě nerostné suroviny. Dále vzít v úvahu všech nákladů na těžbu - vyhledání a průzkum ložiska, jeho otvírku, dobývání suroviny a následnou likvidaci následků těžby. Připočtěme odhad veškerých dalších finančních nákladů - daně, clo a dalších poplatků. Doplníme výpočet cenou dané suroviny na trzích a jejím předpokládaným vývojem.
Z toho všeho nám vyjde, zda je rentabilní dobývat naše zlaté ložisko a z toho bychom mohli odvodit i cenu našeho pozemku.
Například nedaleko Kašperských Hor má ležet přibližně 100 tun zlata za zhruba 130 miliard korun.