Vyvlastnění pozemků pro liniové stavby
Nedohodne-li se investor s vlastníkem nemovitosti, přistupuje se k vyvlastnění. U vyvlastňovacího soudu musí investor dokázat, že vyčerpal všechny možnosti jako převést pozemek do vlastnictví státu na základě dohody. Na tyto kroky má investor 90denní lhůtu.
Konkrétní účely, kvůli jejichž realizaci je možné přistoupit k vyvlastnění, jsou stanoveny zákonem a jsou vymezeny jednak v § 170 stavebního zákona a jednak v dalších zvláštních předpisech, např. v zákoně o ochraně přírody a krajiny, silničním zákoně, vodním zákoně, zákoně o pozemních komunikacích či síťových zákonech.
Podmínky pro vyvlastňování pozemků
Jednou z důležitých podmínek je tzv. veřejný zájem. Dle zákona o vyvlastnění je nutné, aby veřejný zájem na dosažení účelu vyvlastnění převažoval nad právy vyvlastňovaného. Existenci veřejného zájmu a jeho převahu nad individuálními právy vlastníka pozemku nebo stavby posuzuje vždy v konkrétním případě vyvlastňovací úřad. Jedná se o instituce, kterými jsou obecní úřady obcí s rozšířenou působností, Magistrát hlavního města Praha a magistráty územně rozčleněných statutárních měst.
Příklad: Obchvat města, které je zatíženou nadměrnou dopravou, je ve veřejném zájmu obyvatel. Veřejný zájem v tomto případě má přednost před individuálními právy vlastníků dotčených pozemků pro výstavbu obchvatu.
Následuje podmínka je tzv. soulad s cíli a úkoly územního plánování. Vyvlastnění tak lze provést jen v takovém rozsahu, který je nezbytný k dosažení účelu vyvlastnění stanoveného zvláštním zákonem. Uplatňuje se tak princip přiměřenosti. Jde-li postihnout menší území než větší, postihuje se to menší a postačilo-li by k účelu vyvlastnění pouhé zřízení věcného břemene, není nutné rovnou přistupovat k vyvlastnění.
Příklad: Navržené pozemky k vyvlastnění a trasa připravovaného obchvatu města stavební úřad posuzuje, zdali jsou v souladu s územně plánovací dokumentací. Pozemky k vykoupení schválí pouze v rozsahu nutném pro výstavbu obchvatu.
Pokud jsou výše uvedené podmínky splněny, lze přistoupit k vyvlastnění. I v případě vyvlastnění náleží vyvlastňovanému vždy náhrada. Náhrada se stanovuje na základě znaleckého posudku a násobí se zákonnými koeficienty.
Účastníci a náležitosti vyvlastňovacího řízení
Vyvlastňovacího řízení se účastní žadatel o vyvlastnění (investor liniové stavby) a vyvlastňovaný (vlastník dotčeného pozemku). Řízení vede vyvlastňovací úřad, kterým je:
- Obecní úřad obce s rozšířenou působností,
- Magistrát hl. m. Prahy,
- Magistrát územně členěného statutárního města
Žádost o zahájení vyvlastnění se podává volnou formou na příslušný úřad. Žádost musí splňovat náležitosti, aby bylo patrné, co žadatel žádá. Žádost musí obsahovat:
- Identifikace pozemků, jichž se vyvlastnění týká
- Doložení splnění zákonných podmínek pro vyvlastnění
- Katastrální mapu, příp. geometrický plán
- Územní rozhodnutí
- Doložení, že nedošlo k převodu práv dohodou
- Znalecké posudky o výši náhrady pro vyvlastňovaného
Chci si nechat vypracovat znalecký posudek na vyvlastnění pozemkuNezávazná poptávka