Dědické řízení má na sebe několik navazujících kroků:
Dále je v článku popsáno:
Notář, jako první krok, si předvolá k jednání osobu, která je velice dobře obeznámena s rodinnými a majetkovými poměry zemřelého. Obecně se předpokládá, že je to osoba, která vypravila pohřeb. Toto pozvání k předběžnému šetření se uskuteční cca měsíc po úmrtí.
Cílem předběžného šetření je stanovit okruh dědiců a rozsah majetku, který bude předmětem dědického řízení. Notář se bude osoby, která se na předběžné šetření dostavila, ptát na různé otázky, aby společně pojmenovali jednotlivé dědice a utvořili obraz o celkových majetkových poměrech zemřelého.
Předvolaný je tedy tázán na manžela zůstavitele, jeho děti, rodiče, tzv. spolu žijící osoby (někdy i na sourozence a jejich děti a prarodiče zemřelého a jejich děti). Zda zemřelý zanechal závěť či listinu o vydědění, a dále na majetkové poměry (předvolaný je postupně tázán na jednotlivé druhy majetku).
Je doporučeno, aby se i předvolaný na jednání připravil a k šetření přinesl různé dokumenty:
Po předběžném šetření notář následně ověří a upřesní sdělené informace. Ke zjištění dědiců může využít Centrální evidenci obyvatel. Pro ověření a upřesnění rozsahu majetku může kontaktovat banky, pojišťovny, katastr nemovitostí a další relevantní instituce a úřady.
Nelze obecně určit, jak dlouho bude trvat, než notář ověří veškeré informace. O některých dědicích nebude mít úplné informace (např. není známo, kde se dědici trvale zdržují) a některé bude muset dotazovat do zahraničí, což šetřící dobu prodlužuje.
Banky a státní instituce mají lhůtu na odpověď notáři 1 měsíc. Osoby, které notář osloví jako dědice mají nárok na přípravu ke konečnému jednání 10 dní. Pokud se jedná o dědické řízení, kdy nevzniknou žádné spory, je obvyklé, že proces zjišťování a ověřování informací trvá 2-3 měsíce.
Před skončením dědického řízení je proveden soupis aktiv a pasiv dědictví (tzn. majetku a dluhů zůstavitele) ke dni úmrtí. Notář nemá právo zablokovat účty zemřelého, proto se doporučuje s těmito účty nehýbat až do usnesení o dědickém řízení. Majetek se oceňuje tzv. cenou obvyklou.
Potřebujete odhad zděděné nemovitosti?Zjistěte cenovou nabídku odhadu nemovitosti.
Soupis aktiv a pasiv dědictví se provádí při konečném jednání. Aby bylo možno dědické řízení skončit při jediném jednání a nebylo nutno dědice předvolávat opakovaně, je vhodné podklady k ocenění (odhady nemovitostí, znalecké posudky atd.) notáři předložit ještě v průběhu šetření, tj. než bude konečné jednání nařízeno. Pokud nejsou dědici ve sporu a jednají ve shodě, postačí ocenění formou souhlasného prohlášení dědiců, který nahrazuje soupis pozůstalosti. K tomuto budou dědici vyzváni při konečném jednání.
Ocenění jednotlivých druhů majetku:
Poté, co má notář k dispozici dostatek informací o dědicích a majetku zůstavitele, je možné ve věci nařídit konečné jednání. Osoby, které připadají v úvahu jako dědici zemřelého (zákonní i závětní), notář předvolá.
Dědici jsou notářem poučeni o jejich dědickém právu. Dědic může dědictví přijmout nebo odmítnout, ovšem se všemi důsledky, které z tohoto rozhodnutí vyplynuly. Na dědice ze zákona přechází, jak majetek tak i dluhy zemřelého (i ty jež mohou být v době dědického řízení neznámé. Existuje jistá ochrana dědice, tzv. Výhrada soupisu pozůstalosti. Ta zabraňuje (v případě, že jsou dluhy větší než děděný majetek), že zdědíte dluhy v maximální výši ceny nabytého majetku. Dluhy tak nemohou přesáhnout hodnotu majetku. Tato výhrada musí být výslovně uplatněna dědicem. Uplatnění této výhrady však znamená dodatečné náklady, neboť se poté musí sepsat soupis veškerého majetku a ocenit ho. Výhrada soupisu se tak vyplatí, když si nejste jistí objemem dluhů, které měl zůstavitel.
Stejně jako na prohlášení o odmítnutí či neodmítnutí dědictví je daná lhůta, a to 1 měsíc od vyrozumění soudem. Výslovné prohlášení o tom, že dědictví odmítáte nebo přijímáte, je neodvolatelné!
Poté, co se všichni v úvahu připadající dědicové vyjádřili ke svému dědickému právu a notář tak s jistotou zjistí, kdo je dědicem, je proveden soupis majetku zůstavitele a jeho dluhů. V případě, že mezi dědici dojde ke sporu o to, zda nějaký majetek zemřelému patřil či nikoliv, k tomuto majetku se vůbec nepřihlíží a dědici budou vyzváni, aby své spory řešili u soudu podáním žaloby, v dědickém řízení není možné majetkové spory řešit.
Po sestavení soupisu majetku zemřelého a jeho případných dluhů jsou dědici vyzváni k uzavření dohody o vypořádání dědictví. V případě shody dojde k uzavření dohody, bude vydáno usnesení o jejím schválení a dědictví bude rozděleno dle přání dědiců. V případě neshody bude vydáno usnesení, kterým bude dědictví rozděleno mezi dědice dle jejich zákonných podílů.
Je-li předmětem dědického řízení nemovitost a ta na základě dohody o vypořádání dědictví připadne více pozůstalým, kteří se stanou vlastníky, platí pro ně novela občanského zákoníku o předkupním právu při prodeji spoluvlastnického podílu.
Usnesením, kterým je schválena dohoda o vypořádání dědictví, nebo kterým je potvrzeno nabytí dědictví, je dědické řízení skončeno.
Notáři za vypořádání dědictví náleží odměna stanovená vyhláškou č. 196/2001 Sb. o odměnách a náhradách notářů, správců pozůstalosti a Notářské komory České republiky, Ministerstva spravedlnosti a odvíjí se od hodnoty dědictví. Od 1.1.2023 platí novela, která upravila odměny notářům za dědické řízení. Níže uvádíme pro srovnání odměny platné do konce roku 2022 a od roku 2023.
Podle § 13 vyhlášky činí: (do konce roku 2020)
K vypočítané částce je nutné přičíst DPH ve výši 21 %.
Minimální výše odměny notáře je však 2000 Kč. Notář má dále fixní sazby pro jednotlivé úkony, ty je třeba přičíst.
Podle § 13 vyhlášky činí: (od 1. 1. 2023)
K vypočítané částce je nutné přičíst DPH ve výši 21 %.
Minimální výše odměny notáře je však 2 000 Kč (dědictví v hodnotě do 100 000 Kč). V případě žádného nebo nepatrného děděného majetku a nenabývají jej jiné osoby, činí odměna notáři 1 000 Kč.
Přehled úkonů, za které notáři náleží odměna navíc:
Zpoplatněné úkony týkajícího se dědického práva:
Možnou situací, kdy dojde k navýšení nákladů je potenciální nesplnění časového testu a nutnost odvodu daně z příjmu, pokud by se nabyvatel rozhodl nemovitost obratem prodat.
V případě, že neodmítnete dědictví a ani nepožádáte o výhradu soupisu pozůstalosti, odpovídáte za dluhy celým děděným i vlastním majetkem.
Při uplatnění výhrady soupisu a v případě předluženého dědictví (dluhy přesahují hodnotu majetku) se věřitelé uspokojují dle pořadí stanovené v § 175v Občanského soudního řádu:
Pohledávky patřící do nižší skupiny jsou uspokojeny pouze, pokud jsou plně uspokojeny pohledávky z vyšší skupiny.
V posledních letech vzrůstá na oblibě darování nemovitosti jako vhodná alternativa k dědickému řízení. Pokud jsou rodiče rozhodnuti, aby jejich nemovitost připadla potomkům, darování je levnějším a rychlejším způsobem. Darování nemovitosti prakticky nic nestojí oproti dědickému řízení (pouze poplatek za ověření podpisů a za zápis do katastru nemovitostí). Navíc s poslední změnou sazeb pro notáře se rozdíl v nákladech na dědické řízení a darování zvětšuje.
Uvedené příklady jsou zjednodušené, důraz je kladen na odměnu pro notáře. Movitý majetek nepatrné hodnoty většinou dědici prohlásí za bezcenné, do soupisu majetku se nezapočítávají.
Notář požádá dědice o odhad obvyklé ceny pro RD i pro všechna pole. Dědici na své náklady jsou povinni nechat odhady provést a doložit při konečném jednání. Dědici se nedohodli na vypořádání, tudíž notář uzavře dědické řízení s tím, že všichni dědici dostanou stejný podíl na RD a polích. Celková hodnota majetku byla odhadnuta na 3,5 mil Kč. Notáři náleží odměna ve výši:
2 % z prvních 500.000 je 10.000 Kč (500.000*0,02)
0,9 % z částky nad 500.000 do 1.000.000 je 4.500 Kč (500.000*0,009)
0,5 % z částky nad 1.000.000. do 3.000.000 je 10.000 Kč (2.000.000*0,005)
0,1 % z částky nad 3.000.000 do 30.000.000 je 500 Kč (500.000*0,001)
10.000+4.500+10.000+500 = 25.000 Kč.
K odměně je třeba připočíst DPH ve výši 21 %. Celkem notáři zaplatíte 30.250 Kč.
Notář požádá dědice o odhady bytu a podílu ve společnosti. Dědici se dohodli na vypořádání, syn dostane podíl ve firmě a dcera byt a peníze z účtu si rovnoměrně rozdělí. Odhadnutá cena majetku je ve výši 7,5 mil. Kč (Byt 1,5 mil., podíl ve firmě 5,5 mil. Kč, 0,5 mil. Kč na účtě). (Dle stejného postupu, jak je v příkladu 1). Odměna notáři bude ve výši:
(10.000+4.500+10.000+4.500)*1,21= 35.090 Kč.
Dědicové ji zaplatí poměrně k nabytému majetku: syn (77% z 35.090) cca 27.000, dcera cca 8.090 Kč.
V tomto případě se žádný odhad nemovitosti neprovádí. Zůstatek na účtu je 100.000 Kč. Dluhy vůči bance za nesplacený úvěr činí 40.000 Kč. Dojde k vypořádání a dědici připadne 60.000 Kč a z toho uhradí notáři odměnu ve výši: 2.000 Kč (minimální poplatek). Jelikož částka1.452 Kč = (60.000*0,02)*1,21 DPH nedosahuje minimálního poplatku.
Pokud je vyhotoven odhad nemovitosti, pak v uvedeným nákladům připočtěte náklad na odhad nemovitosti, více o cenách odhadů zde.