Úvodní stránka   |   Kontakt   |   Česky   |   English
odhadonline.cz - Znalecký ústav

Převody nemovitostí - Darování

09.06.2009 | odhadonline.cz
(článek je volně k otisknutí za podmínky uvedení zdroje www.odhadonline.cz)

Připravili jsme pro Vás seriál článků o možných právních úskalích, na které můžete narazit při převodu nemovitosti, darování, při jejím prodeji nebo koupi.

Darování

Právní úpravu darování obsahuje občanský zákoník v části osmé,hlavě III. Při darování jde o bezúplatný převod věci z dárce na obdarovaného. Dárce bezplatně a dobrovolně poskytuje nebo se zavazuje poskytnout obdarovanému určitý majetkový prospěch, aniž by k tomu měl právní povinnost a obdarovaný tento dar ( nebo slib daru ) přijímá. Vždy tedy jde o dvoustranný právní úkon , jehož pojmovými znaky jsou předmět daru, bezplatnost a dobrovolnost.

Předmětem daru může být jakákoliv věc ( movitá či nemovitá ) spoluvlastnický podíl na věci, byty, nebytové prostory, ale také práva ( např. právo k patentu na vynález) a jiné majetkové hodnoty.

Zákon vyžaduje u darovací smlouvy u nemovitostí písemnou formu. Přesné označení nemovitosti v obsahu darovací smlouvy vyžadují katastrální zákony, tj. uvedení parcelního čísla pozemku,výměra,druh pozemku,obec, list vlastnictví, označení katastrálního úřadu, u budov navíc označení příslušnosti k části obce odlišné od katastrálního území.

Bezplatnost darovací smlouvy znamená, že obdarovaný se nezavazuje poskytnout dárci nějakou protihodnotu vyjádřitelnou v penězích. Ovšem není vyloučena protislužba, která nemá majetkovou hodnotu. Darování je dobrovolné, tj. dárce poskytuje majetkové hodnoty ze své vůle, poskytnutí majetkové hodnoty na základě právní povinnosti není darování.

Naproti tomu lze však za darování považovat případy, kdy dárce poskytuje dar jako odměnu, aniž by k tomu byl povinen ( např. odměna za pomoc v nouzi). Totéž platí i o darech, které si účastníci poskytnou navzájem. Vlastnictví předmětu daru, kterým je nemovitost, se nabývá až vkladem do katastru nemovitostí. Právní účinky vkladu vznikají pravomocným rozhodnutím katastrálního úřadu o povolení vkladu, avšak již ke dni, kdy byl návrh na vklad do katastru podán.

K darování může dojít jen mezi živými. Darovací smlouva, která by byla vázána na okamžik dárcovy smrti, popřípadě na dobu po jeho smrti,by byla neplatná, neboť by šlo o obcházení dědického práva. Podle platné judikatury nemůže jeden z manželů převést na druhého manžela vlastnické právo k věci, které patří do společného jmění manželů ( dříve označované jako bezpodílové spoluvlastnictví manželů), a to ani darovací smlouvou. Naproti tomu věci darované jednomu z manželů nejsou dle ust.§ 143 obč.zákona součástí tohoto společného jmění manželů. Při daru jiných osob manželům je pro posouzení toho, kdo je obdarovaný, rozhodující úmysl dárce,tj. zda chtěl darovat věc jen jednomu z manželů, nebo oběma.

Odpovědnost za vady při darování, ve srovnání například s odpovědností za vady plnění kupní smlouvy je značně zúžená, což je dáno především bezplatností plnění. Týká se to proto pouze vad ( faktických i právních), na které dárce obdarovaného neupozornil. Jediným možným důsledkem je vrácení daru. Nerozhoduje přitom, zda dárce o vadě věděl, či nikoliv. Jde o jednostranný projev vůle obdarovaného, vrácením věci dárci právní vztah zaniká. Právo obdarovaného vrátit může být promlčeno, a to v obecné tříleté promlčecí lhůtě, která běží ode dne , kdy toto právo mohlo být vykonáno poprvé, tzn. ode dne , kdy obdarovaný vadu zjistil.

Z druhé strany, dle ust.§ 630 obč. zákona, se dárce může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.

Darování nemovitosti , jakožto věci zpravidla vyšší hodnoty, má také vazby na dědění v rámci zápočtu na dědický podíl. Dle ust. § 484 obč.zák. se při dědění ze zákona započte dědici na jeho podíl to, co za života zůstavitele bezplatně obdržel nad rámec obvyklého darování, tj. nad rámec příležitostných darů - např.narozenin, jmenin,na Štědrý den apod. Při dědění ze závěti přichází zápočet daru v úvahu pokud to zůstavitel přikázal přímo v závěti, nebo pokud by jinak obdarovaný dědic byl proti tzv. neopomenutelným dědicůmneodůvodněně zvýhodněn. Těmi se rozumí nezletilí a zletilí potomci zůstavitele.