Zákonné prostředky k urychlení vyvlastňování pozemků

Po dlouhou dobu se v naší společnosti kritizuje pomalá výstavba důležitých dopravních staveb. Z jednoho hlediska se došlo k názoru, že vyvlastňovací zákon je u některých druhů liniových staveb nedostatečný. Přijalo se proto několik novel, které měly za cíl u vybraných druhů staveb urychlit jejich řízení a tím urychlit výstavbu dané stavby.

Zákonné možnosti urychlení staveb

Pokud dochází k vyvlastnění pozemků, jen malá část z nich končí zamítnutím vyvlastnění ve vyvlastňovacím řízení. Nicméně dochází z pohledu státu a společnosti ke zbytečnému zdržení stavby a možným protahováním vyvlastňovacího řízení mohou pozbýt platnost územní rozhodnutí, stavební povolení i pozbýt zmiňovaný veřejný zájem.

V posledních letech tak docházelo k novelizacím liniového zákona, které měly za cíl urychlit začátek výstavby. Je důležité zmínit, že liniový zákon a jeho novely jsou cílené na strategické stavby pro Českou republiku. Jedná se především o dopravní stavby (dálnice, silnice I. třídy, celostátní železnice), přenosové soustavy, vodní infrastrukturu a nově i JE Dukovany a Temelín.

AKTUALIZACE: V poslanecké sněmovně leží návrh novely zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury. Novela obsahuje nové zařazení konkrténích typů staveb do výčtu strategických staveb ČR. Do kategorie Energetické infrastruktury novela zavádí "stavby a zařízení rozvodných tepelných zařízení". Je to reakce na energetickou krizi. Změna má vést ke snížení závislosti na zemním plynu a snížení produkce skleníkových plynů. Stejně jako v poslední novele, kdy byla mezi stavby uvedené v příloze liniového zákona zanesena JE Dukovany a Temelín, je doplněna další konkrétní stavba, u které se může uplatnit mezitimní rozhodnutí. Jedná se o "horkovod z elektrárny Dukovany do Brna".

Návrh novely zákona se nyní nachází v prvním čtení. Novelu předkládají poslanci z různých politických stran, je silný předpoklad, že novela projde schvalovacím procesem bez problému a bude schválena.

Výčet strategických staveb ČR:

• Dopravní infrastruktura
  • dálnice, silnice I. třídy
  • celostátní železnice
  • další stavby vymezené v koridorech dokumentace územního plánování
• Vodní infrastruktura
  • vodní dílo na účelem ochrany před povodní nebo zmírnění následků sucha
• Energetická infrastruktura
  • přenosové, distribuční, přepravní soustavy
  • NOVĚ: stavby a zařízení rozvodných tepelných zařízení
  • ropovody a produktovody
  • elektrárny s výkonem o více než 100MW
• Elektronicko-komunikační infrastruktura

 

Postup dle liniového zákona budou moci uplatnit jen takzvaní oprávnění investoři, tedy hlavně státní organizace, jako jsou Ředitelství silnic a dálnic ČR nebo Správa železnic. Například na obchvat měst se tento zákon nevztahuje, pokud nejsou investorem výše uvedené instituce.

Upravená výkupní cena

Stejně jako u nestrategických dopravních staveb se základ ceny stanovuje na základě znaleckého posudku. Rozdíl spočívá v tom, že jsou zákonně dané koeficienty navýšení kupní ceny. Stavební pozemek a stavba se násobí koeficientem 1,5. Ostatní pozemky se násobí koeficientem 8. Tyto koeficienty jsou pevně dané a nelze o jejich výši dále jednat. Přechází se tím spekulativnímu chování ze strany majitelů pozemků.

Mezitímní rozhodnutí

Dospěje-li vyvlastňovací úřad ve vyvlastňovacím řízení, které se týká práva k pozemku nebo ke stavbě potřebného k uskutečnění stavby k závěru, že podmínky pro vyvlastnění jsou s výjimkou určení výše náhrady za vyvlastnění splněny, vydá na žádost vyvlastnitele mezitímní rozhodnutí.

Mezitímní rozhodnutí znamená, že vyvlastnitel může pokračovat v dalších krocích k zahájení stavby i když vyvlastňovací řízení ještě nebylo ukončeno z důvodu nejasnosti ohledně výkupní ceny. Vyvlastnitel zaplatí vyvlastňovanému zálohu na náhradu za vyvlastnění ve výši stanovené znaleckým posudkem, který připojil k návrhu kupní smlouvy do 60 dnů od právní moci.

Mezitímní rozhodnutí vydává stavební úřad současně s rozhodnutím o povolení stavby. Po nabytí právní moci výroku společného rozhodnutí, kterým bylo vydáno mezitímní rozhodnutí, pokračuje stavební úřad ve vyvlastňovacím řízení o zbytku věci obdobně podle zákona o vyvlastnění. Zatímco vyvlastňovací řízení běží, investor již je oprávněn zahájit stavbu.

Příklad: Stavba obchvatu města čeká na vykoupení všech pozemků, několik posledních pozemků rozporuje nabídnutou náhradu a celý proces stojí. V momentě mezitímního rozhodnutí, úřad stavbu povolí, investor může zahájit stavbu, i když nejsou všechny pozemky ve vlastnictví státu a soudní řízení se zabývá již pouze finanční náhradou pro vlastníka pozemku.

Odvolat se proti mezitímnímu rozhodnutí nelze. Lze podat žaloba, o které musí soud rozhodnout do 60 dnů. Vyvlastňovací úřad čeká s vydáním rozhodnutí o zbytku věci (o náhradě) na právní moc rozhodnutí o žalobě, popř. o opravném prostředku.

Případný rozdíl mezi výši proplacené zálohy a výši stanovené náhrady za vyvlastnění buď vyvlastnitel doplatí nebo vyvlastňovaný vrátí.

Hlavní rozdíly mezi Vyvlastňovacím zákonem a Liniovým zákonem

Hlavní rozdíly: vyvlastňovací a liniový zákon

	Vyvlastňovací zákon	Liniový zákon
Záměr	Vše ostatní	Strategické stavby ČR
Lhůty pro navrácení práv při nezapočetí stavby	3 roky	5 let (dopravní a energetická infrastruktura)
Výše náhrady	dle znaleckého posudku	1,5 násobek ceny dle ZP pro stavební pozemky a stavby 8 násobek ceny dle ZP pro ostatní pozemky
Náhrada nákladů spojených s ukončením nájmů	NE	ANO
Odvolání	ANO	NE

U Strategických staveb ČR má před Vyvlastňovacím zákonem přednost Liniový zákon, který má za cíl urychlit a neprodlužovat zahájení důležitých staveb, zejména dopravních.