CZ  |  EN

Průběh dědického řízení a jeho náklady, odhad nemovitosti

28.02.2020
Po smrti člověka se v ČR obvykle zahajuje dědické řízení, ve kterém dochází k vypořádání případného majetku a dluhů dané osoby. Dědické řízení se zahajuje i tehdy, když zemřelý člověk nic nevlastnil. Smrt člověka obvykle konstatuje lékař, který také úmrtí oznámí matričnímu úřadu v obci, kde se nacházelo poslední bydliště zesnulého. Matrika následně informuje příslušný soud, který pověří notáře k vedení dědického řízení, s cílem zajištění objektivity a nestrannosti.

1. Předběžné šetření

Notář, jako první krok, si předvolá k jednání osobu, která je velice dobře obeznámena s rodinnými a majetkovými poměry zemřelého. Obecně se předpokládá, že je to osoba, která vypravila pohřeb. Toto pozvání k předběžnému šetření se uskuteční cca měsíc po úmrtí.

Cílem předběžného šetření je stanovit okruh dědiců a rozsah majetku, který bude předmětem dědického řízení. Notář se bude osoby, která se na předběžné šetření dostavila, ptát na různé otázky, aby společně pojmenovali jednotlivé dědice a utvořili obraz o celkových majetkových poměrech zemřelého.

Předvolaný je tedy tázán na manžela zůstavitele, jeho děti, rodiče, tzv. spolu žijící osoby (někdy i na sourozence a jejich děti a prarodiče zemřelého a jejich děti). Zda zemřelý zanechal závěť či listinu o vydědění, a dále na majetkové poměry (předvolaný je postupně tázán na jednotlivé druhy majetku).

Je doporučeno, aby se i předvolaný na jednání připravil a k šetření přinesl různé dokumenty:

  • závěť, případně listinu o vydědění, listinu o odvolání závěti zemřelého
  • přesné adresy s daty narození:
    • potomků - pokud nežijí pak jejich dětí (tj. vnuků a vnuček zůstavitele);
    • manžela (manželky);
    • rodičů (žijí-li);
    • pokud zemřelý nezanechal výše uvedené osoby
      • sourozenců - pokud nežijí jejich dětí (tj. synovců a neteří zůstavitele);
  • vkladní knížky, doklady ke sporožirovým, běžným či devizovým účtům, doklady k bezpečnostní schránce;
  • doklady o členství ve stavebním bytovém družstvu či jiném družstvu;
  • pokud zůstavitel vlastnil motorové vozidlo – velký technický průkaz;
  • byl-li zůstavitel vlastníkem či spoluvlastníkem nemovitého majetku - domu, chaty, garáže, bytu, pozemků;
    • výpis z listu vlastnictví (pokud jej k dispozici, případně lze zajistit na katastru nový) 
    • listiny dokládající jakým způsobem nemovitý majetek zůstavitel nabyl (smlouvy, dědické rozhodnutí, stavební povolení, kolaudační rozhodnutí, dohodu o vydání věci, výpis z pozemkové knihy apod. – pokud jsou k dispozici);
  • doklady (veškeré faktury a účtenky) o výši pohřebních výloh;
  • doklady o půjčkách či dluzích zůstavitele.

2. Zjištění dědiců a velikost majetku

Po předběžném šetření notář následně ověří a upřesní sdělené informace. Ke zjištění dědiců může využít Centrální evidenci obyvatel. Pro ověření a upřesnění rozsahu majetku může kontaktovat banky, pojišťovny, katastr nemovitostí a další relevantní instituce a úřady.

Nelze obecně určit, jak dlouho bude trvat, než notář ověří veškeré informace. O některých dědicích nebude mít úplné informace (např. není známo, kde se dědici trvale zdržují) a některé bude muset dotazovat do zahraničí, což šetřící dobu prodlužuje.

Banky a státní instituce mají lhůtu na odpověď notáři 1 měsíc. Osoby, které notář osloví jako dědice mají nárok na přípravu ke konečnému jednání 10 dní. Pokud se jedná o dědické řízení, kdy nevzniknou žádné spory, je obvyklé, že proces zjišťování a ověřování informací trvá 2-3 měsíce.

3. Ocenění majetku

Před skončením dědického řízení je proveden soupis aktiv a pasiv dědictví (tzn. majetku a dluhů zůstavitele) ke dni úmrtí. Notář nemá právo zablokovat účty zemřelého, proto se doporučuje s těmito účty nehýbat až do usnesení o dědickém řízení. Majetek se oceňuje tzv. cenou obvyklou.

Soupis aktiv a pasiv dědictví se provádí při konečném jednání. Aby bylo možno dědické řízení skončit při jediném jednání a nebylo nutno dědice předvolávat opakovaně, je vhodné podklady k ocenění (odhady nemovitostí, znalecké posudky atd.) notáři předložit ještě v průběhu šetření, tj. než bude konečné jednání nařízeno. Pokud nejsou dědici ve sporu a jednají ve shodě, postačí ocenění formou souhlasného prohlášení dědiců, který nahrazuje soupis pozůstalosti. K tomuto budou dědici vyzváni při konečném jednání.

Ocenění jednotlivých druhů majetku:

  • Nemovitosti
    • obecně platí, že k ocenění nemovitostí pro účely dědického řízení není zapotřebí znaleckých posudků. V případě bytů a garáží stačí vyjádření realitní kanceláře, v případě ostatních nemovitostí (domů a pozemků) postačí tzv. odhad nemovitosti - odborné znalecké vyjádření. U všech typů nemovitostí můžete využít služeb naší znalecké kanceláře - v rámci celé ČR  a za výhodnou cenu, více se dozvíte zde - Odhad nemovitosti pro dědické řízení.
  • Vozidla
    • u vozidel starších 5 let stačí ocenění souhlasným prohlášením dědiců (s přihlédnutím k cenám obdobných vozidel na internetu), u novějších je vyžadováno vyjádření např. prodejce ojetých vozidel.
  • Movitý majetek
    • většinu movitého majetku, jako např. domácí a bytové zařízení, elektrospotřebiče atd., postačí ocenit souhlasným prohlášením dědiců.
  • Podnik
    • v případě, že zůstavitel byl podnikatelem, záleží na konkrétním případě – v případě malého rozsah podnikání případně postačí i souhlasné prohlášení dědiců doložené účetními doklady, v komplikovanějších případech bude zapotřebí nechat podnik ocenit formou znaleckého posudku.

4. Konečné jednání

Poté, co má notář k dispozici dostatek informací o dědicích a majetku zůstavitele, je možné ve věci nařídit konečné jednání. Osoby, které připadají v úvahu jako dědici zemřelého (zákonní i závětní), notář předvolá.

Dědici jsou notářem poučeni o jejich dědickém právu. Dědic může dědictví přijmout nebo odmítnout, ovšem se všemi důsledky, které z tohoto rozhodnutí vyplynuly. Na dědice ze zákona přechází, jak majetek tak i dluhy zemřelého (i ty jež mohou být v době dědického řízení neznámé. Existuje jistá ochrana dědice, tzv. Výhrada soupisu pozůstalosti. Ta zabraňuje (v případě, že jsou dluhy větší než děděný majetek), že zdědíte dluhy v maximální výši ceny nabytého majetku. Dluhy tak nemohou přesáhnout hodnotu majetku. Tato výhrada musí být výslovně uplatněna dědicem. Uplatnění této výhrady však znamená dodatečné náklady, neboť se poté musí sepsat soupis veškerého majetku a ocenit ho. Výhrada soupisu se tak vyplatí, když si nejste jistí objemem dluhů, které měl zůstavitel.

Stejně jako na prohlášení o odmítnutí či neodmítnutí dědictví je daná lhůta, a to 1 měsíc od vyrozumění soudem. Výslovné prohlášení o tom, že dědictví odmítáte nebo přijímáte, je neodvolatelné!

Poté, co se všichni v úvahu připadající dědicové vyjádřili ke svému dědickému právu a notář tak s jistotou zjistí, kdo je dědicem, je proveden soupis majetku zůstavitele a jeho dluhů. V případě, že mezi dědici dojde ke sporu o to, zda nějaký majetek zemřelému patřil či nikoliv, k tomuto majetku se vůbec nepřihlíží a dědici budou vyzváni, aby své spory řešili u soudu podáním žaloby, v dědickém řízení není možné majetkové spory řešit.

Po sestavení soupisu majetku zemřelého a jeho případných dluhů jsou dědici vyzváni k uzavření dohody o vypořádání dědictví. V případě shody dojde k uzavření dohody, bude vydáno usnesení o jejím schválení a dědictví bude rozděleno dle přání dědiců. V případě neshody bude vydáno usnesení, kterým bude dědictví rozděleno mezi dědice dle jejich zákonných podílů.

Usnesením, kterým je schválena dohoda o vypořádání dědictví, nebo kterým je potvrzeno nabytí dědictví, je dědické řízení skončeno.

Náklady na dědické řízení

Notáři za vypořádání dědictví náleží odměna stanovená vyhláškou č. 196/2001 Sb. o odměnách a náhradách notářů, správců pozůstalosti a Notářské komory České republiky, Ministerstva spravedlnosti a odvíjí se od hodnoty dědictví.

Podle § 13 vyhlášky činí:

  • z prvních 100 000 Kč základu 2,0 %,
  • z přebývající částky až do 500 000 Kč základu 1,2 %,
  • z přebývající částky až do 1 000 000 Kč základu 0,9 %,
  • z přebývající částky až do 3 000 000 Kč základu 0,5 %,
  • z přebývající částky až do 20 000 000 Kč základu 0,1 %.
  • Částka nad 20 000 000 Kč se do základu nezapočítává.

Minimální výše odměny notáře je však 600 Kč. Notář má dále fixní sazby pro jednotlivé úkony, ty je třeba přičíst.

Vypořádání s věřiteli

V případě, že neodmítnete dědictví a ani nepožádáte o výhradu soupisu pozůstalosti, odpovídáte za dluhy celým děděným i vlastním majetkem.

Při uplatnění výhrady soupisu a v případě předluženého dědictví (dluhy přesahují hodnotu majetku) se věřitelé uspokojují dle pořadí stanovené v § 175v Občanského soudního řádu:

  1. pohledávky nákladů řízení vzniklých státu v souvislosti se zpeněžením majetku,
  2. pohledávky nákladů zůstavitelovy nemoci a přiměřených nákladů jeho pohřbu,
  3. pohledávky zajištěné zástavním právem, zadržovacím právem, převodem práva, nebo postoupením pohledávky,
  4. pohledávky nedoplatků výživného,
  5. pohledávky daní a poplatků, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pokud nebyly uspokojeny v rámci skupiny sub. 3),
  6. ostatní pohledávky

Pohledávky patřící do nižší skupiny jsou uspokojeny pouze, pokud jsou plně uspokojeny pohledávky z vyšší skupiny.

 

Uvedené příklady jsou zjednodušené, důraz je kladen na odměnu pro notáře. Movitý majetek nepatrné hodnoty většinou dědici prohlásí za bezcenné, do soupisu majetku se nezapočítávají.

 

Příklad 1: Zemřelý vlastnil RD, pole. Byl naprosto bez dluhů, dědici (3 synové) nejsou ve shodě:

Notář požádá dědice o odhad obvyklé ceny pro RD i pro všechna pole. Dědici na své náklady jsou povinni nechat odhady provést a doložit při konečném jednání. Dědici se nedohodli na vypořádání, tudíž notář uzavře dědické řízení s tím, že všichni dědici dostanou stejný podíl na RD a polích. Celková hodnota majetku byla odhadnuta na 3,5 mil Kč. Notáři náleží odměna ve výši:

2 % z prvních 100.000 je 2.000 Kč (100.000*0,02)

1,2 % z částky nad 100.000 až do 500.000 je 4.800 Kč (400.000*0,012)

0,9 % z částky nad 500.000 do 1.000000 je 4.500 Kč (500.000*0,009)

0,5 % z částky nad 1.000.000. do 3.000.000 je 10.000 Kč (2.000.000*0,005)

0,1 % z částky nad 3.000.000 do 20.000.000 je 500 Kč (500.000*0,001)

 

2.000+4.800+4.500+10.000+500 = 21.800 Kč.

K odměně je třeba připočíst DPH ve výši 21 %. Celkem notáři zaplatíte 26.378Kč.

 

Příklad 2: Zemřelý vlastnil byt v osobním vlastnictví, byl naprosto bez dluhů, zůstaly nějaké peníze na účtu, podíl ve spol. s r.o., dědici (syn a dcera) ve shodě

Notář požádá dědice o odhady bytu a podílu ve společnosti. Dědici se dohodli na vypořádání, syn dostane podíl ve firmě a dcera byt a peníze z účtu si rovnoměrně rozdělí. Odhadnutá cena majetku je ve výši 7,5 mil. Kč (Byt 1,5 mil., podíl ve firmě 5,5 mil. Kč, 0,5 mil. Kč na účtě). (Dle stejného postupu, jak je v příkladu 1). Odměna notáři bude ve výši:

(2.000+4.800+4.500+10.000+4.500)*1,21= 31.218 Kč. 

Dědicové ji zaplatí poměrně k nabytému majetku: syn (77% z 31.218) cca 24.000, dcera cca 7.218 Kč.

 

Příklad 3: Zemřelý nevlastnil žádný nemovitý majetek (nemovitosti už za života daroval potomkům). Zanechal peníze na účtu, měl dluh vůči bance. Jediný dědic:

V tomto případě se žádný odhad nemovitosti neprovádí. Zůstatek na účtu je 100.000 Kč. Dluhy vůči bance za nesplacený úvěr činí 40.000 Kč. Dojde k vypořádání a dědici připadne 60.000 Kč a z toho uhradí notáři odměnu ve výši: 1.452Kč. (60.000*0,02)*1,21 DPH


Pokud je vyhotoven odhad nemovitosti, pak v uvedeným nákladům připočtěte náklad na odhad nemovitosti, více o cenách odhadů zde.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.     Další informace