CZ  |  EN

Věcná břemena liniových staveb a jejich ocenění

12.08.2021
Liniové stavby nejsou, narozdíl od klasických staveb, součástí pozemku. Liniové stavby spojuje význačný znak, že většinou délka stavby výrazně převažuje ostatní rozměry (šířka, výška). Zahrnujeme do nich pozemní komunikace (včetně tunelů), stavby drah a inženýrské sítě (vodovod, kanalizace, elektrické vedení, produktovody, elektrokomunikace).

Dopravní infrastrukturu rozebíráme více v článku o vyvlastnění pozemků. Právě většina dopravních staveb je řešena převodem celého vlastnického práva (odkupem) nebo vyvlastněním, nikoli zřízením služebnosti.

  1. Práva k cizím pozemkům
  2. Proces zřizování věcného břemene
  3. Ochranné pásmo u technické infrastruktury
  4. Přeložka technické infrastruktury
  5. Oceňování věcných břemen a náležitá náhrada
  6. Zábor pozemku
  7. Odnětí pozemku
  8. Příklad ocenění věcného břemene pro elektrické vedení

 

U technické infrastruktury je situace složitější. Případy, kdy i u technické infrastruktury se přistupuje k vyvlastnění, nejsou ojedinělé, nicméně splňují stejné parametry obdobně jako u dopravních staveb (strategický účel, veřejný zájem a prospěšnost stavby). V článku popíšeme obvyklejší případy, kdy se stavebník infrastruktury domlouvá s vlastníkem pozemků na částečném omezení vlastnického práva, tj. zřízením služebnosti inženýrské sítě.

Potřebujete ocenit věcné břemeno pro technickou infrastrukturu?Poptejte cenovou nabídku znaleckého posudku

Práva k cizím pozemkům

Poměrně pravidelnou součástí realizace liniových staveb je také zajištění soukromoprávního užívacího titulu k jejich umístění a provozování na cizích pozemcích. Jak bylo uvedeno v úvodu, vzhledem k tomu, že liniové stavby nejsou součástí pozemku, realizují se dle zákona na základě zřízením služebnosti inženýrských sítí.

V případech liniových staveb, jejichž umístění znamená pro vlastníka pozemku faktickou nemožnost jiné využitelnosti pozemku (např. pozemní komunikace, budovy apod.), dochází k převodu vlastnictví celého pozemku či jeho části.

Vzhledem k tomu, že se bohužel ve všech případech nepodaří zajistit soukromoprávní titul na základě dohody s vlastníkem pozemku (např. v případě exekucí omezujících vlastníky pozemků v nakládání s jejich majetkem či vlastníků neznámých, nebo jen neochoty vlastníka), je nutným nástrojem i institut vyvlastnění podle zákona č. 184/2006 Sb., zákon o vyvlastnění.

Služebnost inženýrské sítě elektrického vedení

Jednou z podmínek vyvlastnění je tzv. účel (titul) vyvlastnění. Ten obsahují výše zmíněné sektorové zákony, přičemž v některých případech účel vyvlastnění umožňuje nejen omezení vlastnického práva (věcným břemenem) ale i jeho odnětí, a to pro účely provedení budoucí výstavby či v některých případech i pro účely stavby již na pozemku zřízené (dokončené). 

Proces zřízení věcného břemene

Dle stavebního zákona investor při žádosti o povolení stavby musí stavebnímu úřadu doložit projektovou dokumentaci s podepsaným souhlasem všech vlastníků dotčených pozemků, kterých se stavba dotýká. Před rokem 2018 stačilo doložit s projektovou dokumentací pouze podpis smlouvy o smlouvě budoucí o právu stavby. Novelou se má zajistit, že vlastník je seznámen s celkovým projektem a ví o všech detailech stavby.

Následně vlastník technické infrastruktury s vlastníky dotčených pozemků uzavírá smlouvy o zřízení služebnosti inženýrských sítí. Tato smlouva slouží jako základ pro zanesení omezení vlastnického práva do katastru nemovitostí. Součástí smlouvy je, zda je zřízení služebnosti bezúplatné nebo úplatné.

Ještě dnes není do katastru nemovitostí zapsáno mnoho věcných břemen z inženýrských sítí. Je to pozůstatek doby minulé, kdy povinnost zřízení věcného břemene nebyla ustanovena. I v těchto případech omezení vlastnického práva platí, i když není zaneseno v katastru nemovitostí.

Pro budoucí právní jistotu by vlastníci pozemku měli trvat na zřízení (pokud doteď nebylo) a zanesení služebnosti inženýrské sítě do katastru nemovitostí.

Ochranné pásmo u technické infrastruktury

Nemělo by se zapomínat, že s výstavbou inženýrských sítí se pojí i ochranná pásma. Šířka takového pásma se odvíjí od jeho typu, a dále pak podle jeho specifických hodnot. Např. u elektrického vedení šířka ochranného pásma závisí na konkrétním vedení a jaké napětí vede. Minimální šířky pásem jsou dané energetickým zákonem § 46 odst. 2.

Přeložka technické infrastruktury

Přeložkou zařízení distribuční soustavy se rozumí dílčí změna trasy vedení nebo přemístění těchto prvků zařízení:
 

  • posunutí jednotlivých podpěrných bodů stávajícího vedení
  • stavby vedení nízkého, vysokého nebo velmi vysokého napětí (vyvolané žadateli), které částečně mění původní trasu vedení
  • přesunutí stožárových trafostanic
  • demolice zděných trafostanic a jejich stavba na jiném místě
  • přemístění kompaktních trafostanic na jiné místo
  • změna trasy vrchních vedení nízkého a vysokého napětí a jejich kabelizace v zastavěných částech obcí (v souladu s vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj č. 268/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů)
  • změna polohy sítě pro elektronickou komunikaci (zařízení informační a telekomunikační techniky), která je součástí zařízení distribuční soustavy a je v majetku společnosti (např. optické kabely)

 

Přeložku zajišťuje jeho vlastník na daném distribučním území (např. ČEZ Distribuce, a. s.) na náklady toho, kdo potřebu přeložky vyvolal (žadatele). Po podání žádosti vlastník soustavy se spojí s vlastníkem pozemku a seznámí ho se způsobem provedení přeložky a zároveň mu představí předpokládaný rozpočet na její provedení.

Náklady na provedení přeložky mohou zahrnovat pouze nezbytně nutné náklady. Vlastnictví zařízení distribuční soustavy se po provedení přeložky nemění.

Termín realizace je závislý na rozsahu přeložky a také počtu majitelů dotčených pozemků při zřizování věcných břemen. V předpokládaném termínu realizace jsou započteny i lhůty potřebné pro zajištění projektové dokumentace, územního rozhodnutí, stavebního povolení i vlastní realizace.

Služebnost inženýrské sítě - produktovod

Ocenění věcných břemen, náhrada za zřízení služebnosti

Ať už se věcné břemeno zřizuje dohodou nebo nařízením, náleží vlastníkovi pozemku náhrada. V případě dohody se obě strany shodnou na určité výši (většinou jako základ jim slouží vypracovaný znalecký posudek tržní ceny pozemku nebo ocenění věcného břemene)

V případě nařízení je povinnost nechat vypracovat znalecký posudek dle znaleckého předpisu, takto stanovená cena je zpravidla nižší než cena tržní.

Více o ocenění věcného břemene naleznete v odkazujícím článku.

Často se s věcnými břemeny spojují nebo zaměňují termíny zábor pozemku a odnětí pozemku. Tematicky jsou to termíny pro jiné záležitosti než liniové stavby a věcná břemena, ale věnujeme jim pro upřesnění několik odstavců.

Zábor pozemku

Pojem zábor pozemku je sám o sobě nepřesný. Z tohoto důvodu může být zaměňován s věcným břemenem. Správný název je zábor veřejného prostranství. To znamená, že si podnikatel/občan může za odpovídající poplatek pro sebe zabrat určitou část (plochu) veřejného prostoru neboli prostranství (např. ulice či náměstí) a využívat jej mj. ke svým podnikatelským aktivitám. 

O zábor se žádá v obci, ve kterém se veřejné místo nachází. Obci za to náleží stanovený poplatek. Výše poplatku se v jednotlivých obcích liší. Výše poplatku za zábor veřejného prostranství naleznete ve vyhlášce konkrétní obce.

Veřejné prostranství částečně upravuje zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, v platném znění (dále jen „zákon o místních poplatcích“). Podrobnosti by pak měly být obsaženy v obecně závazných vyhláškách jednotlivých obcí. 

Odnětí pozemků a omezení jejich využívání

Odnětí pozemku může připomínat situaci blízkou vyvlastnění, nicméně není tomu tak. O odnětí pozemku žádá jeho vlastník.

Odnětí pozemku se týká pouze pozemku určeného k plnění funkce lesa a jeho odnětím je umožněno využít pozemek pro jiné využití. Odnětí nebo omezení může být trvalé nebo dočasné. Trvalým se rozumí trvalá změna využití pozemků, dočasným se pozemek uvolňuje pro jiné účely na dobu uvedenou v rozhodnutí.

Pozemek lze odejmout z důvodu nové stavby pouze pro rekreaci a zároveň musí být v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací. V lesích ochranných a v lesích zvláštního určení nesmí nové stavby narušit plnění funkcí, pro které byly tyto lesy vyhlášeny.

Bez odnětí lze na pozemcích určených k plnění funkcí lesa umístit:

  • signály, stabilizační kameny a jiné značky pro geodetické účely
  • stožáry nadzemních vedení, vstupní šachty podzemního vedení, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 30 m2,
  • přečerpávací stanice, vrty a studny
  • stanice nadzemního nebo podzemního vedení, zařízení a stanice sloužící monitorování životního prostředí a větrní jámy, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 55 m2.

Příklad ocenění VB liniové stavby el. vedení.

Ocenění věcného břemene nově vybudovaného vedení VN do 110 kV (včetně podpěrných bodů).

Jedná se o pozemek o rozloze 11106 m2. Rozsah věcného břemene na pozemku činí 221,4 m2.

Ocenění pozemku pro potřeby zřízení věcného břemene

Ocenění VB:



Ocenění věcného břemene elektrického vedení

Celková cena věcného břemene, na který má vlastník pozemku nárok je 547 Kč.

Potřebuji znalecký posudek pro zřízení věcného břemeneNezávazná poptávka


Fatal error: Uncaught Error: Undefined constant "DATA_SOURCE_SERVER" in /var/www/vhosts/odhadonline.cz/httpdocs/page-text.php:169 Stack trace: #0 {main} thrown in /var/www/vhosts/odhadonline.cz/httpdocs/page-text.php on line 169