V článku odpovídáme na nejčastější otázky, které se týkají znaleckých posudků:
Většina vlastníků nemovitosti přišla do styku se znaleckým posudkem při převodech nemovitostí. Do roku 2014 bylo vypracování posudku pro účely platby daně z nabytí nemovitosti povinné. Dnes už pro většinu nemovitostí povinné zpracování posudku není, ale v některých situacích je výhodnější si jej nechat vypracovat.
Potřebuji znalecký posudekZašlete mi cenovou nabídku
Možným případem, kdy bylo dobré uvažovat nad znaleckým posudkem je při přiznání k dani z nabytí nemovitosti. Zákonná povinnost zpracování znaleckého posudku padla již dříve, následně byla od roku 2020 pro většinu nových majitelů nemovitostí zrušena i daň z nabytí. V některých situacích ale je taková daň stále odváděna.
Historicky se čtyřprocentní daň z nabytí odváděla z kupní ceny nebo z 75% srovnávací daňové hodnoty, podle toho, která částka byla vyšší. Poplatník měl možnost volby této srovnávací daňové hodnoty. Tato byla určena buď znaleckým posudkem nebo tzv. směrnou hodnotu. Pokud nastal případ, že je směrná hodnota výrazně vyšší než kupní cena nemovitosti a rozdíl na dani z kupní ceny a směrné hodnoty by byl větší než poplatek za zpracování posudku, bylo výhodné si znalecký posudek zpracovat.
Finanční správa nabízí orientační výpočet směrné hodnoty na svých stránkách, můžete tak dopředu si spočítat, zda by bylo pro vás výhodné si znalecký posudek zpracovat. Více o dani z nabytí nemovitosti, aktuální informace a odkaz na kalkulačku směrné hodnoty zde.
Kdy je nutné si nechat posudek zpracovat?
Existují případy, kdy se znaleckému posudku nevyhnete. Jak již bylo řečeno, existují jisté typy nemovitostí, u kterého nelze určit směrná hodnota. V tomto případě je znalecký posudek povinný. Kompletní seznam nemovitostí, u kterých je znalecký posudek povinný naleznete v článku Kdy si nechat zpracovat znalecký posudek.
Dalším případem, kdy bude zapotřebí znalecký posudek jsou situace, ve kterých vystupuje soud. Jedná se o insolvenční řízení, exekuční řízení a jiná soudní řízení. V těchto případech je dokonce zákonnou povinností zpracování znaleckého posudku. Zadání posudku provádí pak provádí subjekt nebo osoba, které toto řízení vede.
Méně častými případy, se kterými už se můžete setkat, jsou ocenění nemovitostí nemovitosti, které figurují jako majetky obchodních společností. Příkladem je vložení nemovitosti jako nepeněžitý vklad do obchodní společnosti. Dále se používají znalecké posudky v některých případech fúzí a akvizic mezi dvěma a více společnostmi při splnění určitých podmínek. Znaleckým posudkem je také určena cena nemovitosti pro účely daňových odpisů, respektive jednotlivě oceněna budova a pozemek pod ní. Dále pak posudek je autoritativním zdrojem, který určí cenu nemovitosti pro účel rozdělení spoluvlastnických podílů nemovitosti.
Pokud potřebujete znalecký posudek za účelem daně z nabytí nemovitosti nebo vkladu nemovitosti do společnosti, můžete oslovit přímo znalce nebo skrze znalecké ústavy v oboru ekonomika.
V soudních, exekučních a insolvenčních řízeních si autority vedoucí tato řízení objednávají znalecké posudky samy. Soudy obvykle pověřují zpracováním posudku znalce, který je u nich zapsaný. Seznam všech znalců a znaleckých ústavů můžete najít na stránkách Ministerstva spravedlnosti.
Znalec je osoba, která byla v souladu se zákonem č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, jmenována znalcem v příslušném oboru ministrem spravedlnosti nebo jím pověřeným předsedou krajského soudu. Na jmenování znalcem není žádný nárok, ministerstvo spravedlnosti a soudy velice důkladně zkoumá odbornost žadatelů. Žadatelé procházejí obvykle řadou odborných zkoušek a obhajob vzorových prací. Úspěšnost je pouze malého procenta z uchazečů. Na rozdíl od odhadce znalec je za zpracované znalecké posudky specificky trestně odpovědný (§ 175 trestního zákona - skutek podání nepravdivého znaleckého posudku).
Potřebuji znalecký posudekZašlete mi cenovou nabídku
Znalecké posudky jsou vypracovávány pro různé účely. Dle konkrétního účelu se volí jednotlivé způsoby výpočtu. Nejčastěji se v rámci posudků stanovuje administrativní cena nemovitosti (tzv. cena zjištěná), dále pak cena obvyklá.
Obvyklá cena reflektuje tržní situaci nemovitostí. Výpočet ceny obvyklé stanovuje na základě porovnání, za jakou cenu se obvykle podobné nemovitosti v okolí prodávají. Více o obvyklé ceně s ohledem na úpravy legislativy naleznete zde. Administrativní cena je určována za pomocí tabulek v oceňovací vyhlášce, kterou každoročně vydává Ministerstvo financí. Všechny tyto ceny jsou v určité hypotetické rovině. Reálnou je pak kupní cena - reálně uskutečněná platba kupujícího prodávajícímu. V ideálním případě se nijak významně neliší od ceny obvyklé.
Jak je uvedeno výše, administrativní cena je vypočtena z tabulek. Naopak obvyklá cena se stanovuje na základě porovnání. Dále se používala výnosová metoda a nákladová metoda - jako podpůrné metodiky ke stanovení obvyklé ceny. Srovnávací metoda je v posledních letech nejvyužívanější metoda, od roku 2021 se navíc zákonem stanovuje přímo povinnost určení obvyklé ceny porovnáním, navíc prioritně s realizovanými cenami. Znalec srovnává oceňovanou nemovitost s co nejpodobnějšími nemovitostmi v okolí, které byly v minulosti obchodovány. Za pomocí doprovodných výpočtů a koeficientů znalec cenu dolaďuje (připodobňuje oceňovanou a srovnávanou nemovitost).
Jedná se o poměrně rozsáhlou odbornou oblast - podrobněji jsou výpočty a typy cen probrány v dalším článku - o způsobech výpočtů a typech zjišťovaných cen - Jak se počítá znalecký posudek.
Jak probíhá tvorba znaleckého posudku?
Poté, co se domluvíte s konkrétním znalcem (nebo soud či jiný subjekt pověří znalce), následuje zpravidla osobní prohlídka nemovitosti. Znalec potřebuje vědět nejlépe vše o nemovitosti, od rozměrů jednotlivých místností, přes typ zdiva, doba a rozsah rekonstrukcí, vybavení až po orientaci pokojů a pořízení fotek. Znalec si vyžádá další podklady jako další zdroj informací o nemovitosti. Zbytek práce už je na znalci, zhodnotí okolí, občanskou a společenskou vybavenost a porovná okolní trh nemovitostí. Vypracování takového znaleckého posudku zabere až několik týdnů. Záleží samozřejmě na typu nemovitosti, časovému tlaku a finančních možnostech klienta.
V zadání znaleckého posudku se vymezuje úkol, případně se formulují otázky, které má znalec zodpovědět. Znalec v něm pak nejdříve popíše zkoumanou skutečnost (tzv. nález) a poté formuluje svůj závěr, či odpovědi na zadané otázky (samotný posudek). Písemný posudek je vytištěn, svázán, jednotlivé strany jsou očíslovány a sešívací šňůra připevněna k poslední straně a přetištěna znaleckou pečetí, která obsahuje malý státní znak, jméno znalce a jeho obor. Obvykle na konci dokumentu před sekcí s přílohami je také připojena znalecká doložka, která obsahuje označení seznamu, v němž je znalec zapsán, označení oboru, v němž je oprávněn podávat posudky, a číslo položky, pod kterou je úkon zapsán ve znaleckém deníku.
Samotné vyhotovení posudku probíhá v současné době již skoro vždy v elektronické podobě, s využitím některého z programů pro oceňování nemovitostí. Nejčastěji používané softwarové nástroje znalců naleznete v přehledu a porovnání - nejpoužívanější software pro oceňování nemovitostí.
Vznikne dokument, jehož sktrukturu, vzorové příklady naleznete v článku Vzorový znalecký posudek.
Podrobněji je celý proces popsán v dalším článku - o zpracování znaleckého posudku - Jak probíhá tvorba znaleckého posudku.
Obecně je uváděn časový interval šesti měsíců jako doba platnosti vyjádření o ceně nemovitosti v posudku.
Vypočtená administrativní cena platí do doby vydání nového oceňovacího předpisu, maximálně však jeden rok. Oceňovací předpisy zpravidla (ne vždy) vycházejí k 1. lednu každého roku.
Závěry znalce pro obvyklou cenu platí po dobu, než se změní poměry na trhu. Pro pozemek na periferii s minimálním obratem nemovitostí na místním trhu může být cena odpovídající roky. Pro byt v centru Prahy může být za měsíc cena již výrazně na jiné úrovni.
Výše ceny vzešlé ze zpracování znaleckého posudku je ovlivněna řadou faktorů, parametrů, lokálních a přírodních vlivů. Máme-li dva identické byty na různých místech, výše výsledné ceny bude velmi často jiná a mnohdy velmi rozdílná. Nejkřiklavější rozdíl je samozřejmě byt v Praze a byt kdekoliv v menším (okresním) městě. Na první pohled je jasné, co tvoří ten rozdíl. Lokalita a vše co ji formuje. Občanská vybavenost, sociální síť, pracovní příležitosti, kupní síla obyvatel, doprava, průmysl a environment.
Další velký vliv na výši posudku má samozřejmě nemovitost sama. V případě bytu plocha, stav, stáří, podlaží, dispozice, orientace oken, přítomnost terasy, balkonu aj.
Jsou faktory, které spíše cenu snižují, než zvyšují. Jsou to hlavně přírodní, společensko-ekonomické faktory, přítomnost pracovních příležitostí, ovlivnění okolím - charakterem průmyslu a dopravy v okolí. Negativní vlivy často přesahují ty pozitivní. Příklad: Blízkost průmyslového podniku je dobrá pro pracovní příležitost, ale znečištění, zvýšená nákladní doprava, hluk má větší dopad na cenu.
Přehledně si o vlivech, které zasáhnou do ocenění, můžete přečíst v dalším článku - Co ovlivňuje výsledek odhadu nemovitosti.
Cena za posudek je různá. Záleží na typu nemovitosti a složitosti případu. Znalecký posudek je dokumentem, který mívá při stanovení ceny nejvyšší autoritu a bývá úředně uznatelný. Nároky kladené na jeho zpracování, omezené množství osob, které jej mohou vypracovat, mají samozřejmě vliv na cenu za zpracování takového ocenění.
Odhad pro byt, garáž se může pohybovat od 3 do 6 tisíc korun. Rodinné domy, rekreační objekty od 4 do 8 tisíc korun, pozemky dle jejich rozsahu a charakteru od 2 tisíc korun. Záleží na znalci, neboť cena je výsledkem oboustranné dohody u soukromých subjektů. V případě, že je znalec úředně pověřen zpracováním posudku, odvozuje se cena jeho práce podle ustanovení vyhlášek Ministerstva spravedlnosti. Znalci je přiznáno tzv. znalečné, dále náhrada cestovného a jiných nákladů.
AKTUALIZACE: Od roku 2023 se tato odměna za znalecký posudek daná vyhláškou zvýšila téměř dvojnásobně. Z 350 až 500 Kč za jednu hodinu práce je nově stanovená cena znalečného na 800 až 1000 Kč. Nutno říct, že se jedná o regulovanou cenu, když je zadavatelem soud nebo jiné státní instituce. Ceny pro jiné zadavatele bývají smluvní, zcela tržní. Často cena vzejde jako výsledek výběrového řízení a je tak odlišná od stanoveného znalečného. Plánované navýšení se po dlouhých letech dostává na úroveň tržních cen. Můžete si však nechat zpracovat znalecký posudek levně.
Zde naleznete cenu za odhad nemovitostí a znalecký posudek nemovitosti. Cena za tyto odhady a posudky zde uvedená vám dá představu o cenovém rozpětí velké části zpracovatelů v roce 2020.
Nemovitost |
Rozpětí ceny |
Dosažená průměrná cena |
Cena uvedená na trhu (průměr) |
Byt, bytová jednotka |
4 900 Kč - 5 900 Kč |
5500 Kč |
7500 Kč |
Rodinný dům s pozemkem |
8 900 Kč - 11 900 Kč |
10500 Kč |
13000 Kč |
Garáž, garážové stání |
3 400 Kč - 4 900 Kč |
4000 Kč |
5800 Kč |
Pozemek |
4 650 Kč - 7 500 Kč |
5500 Kč |
6700 Kč |
Bytový dům |
11 900 Kč - 16 900 Kč |
13900 Kč |
15000 Kč |
Rekreační objekt |
5 900 Kč - 6 900 Kč |
6500 Kč |
8000 Kč |
Naše uvedené ceny jsou konečné (včetně cestovného, nákladů na vyhotovení, zaslání dokumentace), ceny na trhu jsou uvedené minimální, v mnoha případech nezahrnují dodatečné náklady. Připravili jsme rámcový průzkum trhu v roce 2020, čísla z něj jsou uvedená v tabulce. Podrobněji se cenám za znalecké posudky věnujeme v článku Cena za odhad nemovitosti a znalecký posudek.
Potřebuji znalecký posudekZašlete mi cenovou nabídku
Vypracování znaleckého posudku platí výhradně objednavatel. U insolvencí, exekucí a soudních řízení je objednavatelem daná instituce / úřad / insolvenční správce / exekutor, ale platba v konečném důsledku je uhrazena účastníky těchto řízení formou nákladů řízení nebo soudních poplatků.
V praktické rovině se o velký rozdíl nejedná. Oba dokumenty mohou mít stejnou cenu, obdobné výpočty. Při zvědavosti, při potřebě orientační ceny si vystačíte s odhadem, který vám odhadci zpracují online. V náročnějších situacích jako jsou dědická řízení, hypoteční úvěry jsou vyžadovány alespoň klasické odhady tržní ceny. Znalecký posudek se využívá v závažných situacích a vystupuje jako důkazní materiál. Situace, ve kterých je znalecký posudek vyžadován, jsou dané zákonem. Z formálního hlediska je posudek akceptovatelný ve všech situacích u všech institucí. Znalecký posudek jako jediný oceňovací dokument je potvrzen kulatým razítkem znalce. I na základě toho je znalecký posudek finančně nejnáročnější oceňovací dokument. Ve standardním obchodním styku (nákup/prodej nemovitosti) je znalecký posudek většinou nadbytečný.
Jedná se ale o komplikovanější oblast, více o odhadech a rozdílech oproti posudkům se dozvíte v článku Odhad vs. posudek.
Jako znalecký ústav nabízíme vypracování všech druhů odhadu nemovitosti a znaleckých posudků. Poptávku na odhad ceny nemovitostí nebo znaleckého posudku můžete zadat v horním panelu stránky při výběru konkrétní nemovitosti. Více o našich službách na portálech www.xpinvest.cz nebo www.odhadonline.cz. Můžete si zkusit nahlédnout do praxe znalců a odhadců a vypracovat si svůj odhad prostřednictvím online odhadcovského nástroje na www.inem.cz.